Povolenky k lovu

Myšlenka je prostá – soudě dle umístění podpisů na formuláři (viz jeho vzor v příloze č. 11 vyhlášky MZe č. 244/2002 Sb., odkazovaný v § 20, odst. 2): Uživatel honitby na jeho první straně pomyslně rozhoduje o tom, komu výkon práva myslivosti ve své honitbě propůjčí, hospodář pak osvědčuje, na které druhy zvěře a v jakém počtu se oprávnění vztahuje. 

Náležitosti přední strany povolenky jsme probrali výše, dodejme, že k nim patří ještě identifikace honitby a jejího uživatele včetně sídla, datum vydání a platnost. A nezapomeňme na evidenční číslo povolenky (viz § 20,  odst. 1 vyhlášky č. 244/2002 Sb.) Vzor povolenky trochu nešťastně omezuje myslivecké hospodáře sedmi řádky, do kterých musí vměstnat počty všech kombinací druhu, pohlaví a věku, které pro období platnosti povolenky jejímu držiteli schvaluje. Nejpříhodnější není ani doba platnosti vztažená k celému dokladu. V případech, kdy hospodář potřebuje zadat více položek či některé z nich časově omezit, měl by správně vydat další povolenku. Nejinak je tomu v případech, kdy potřebuje vydat povolenku k odlovu trofejové zvěře vracejícímu se hostu či vydat povolenku např. zaměstnanci k jubileu. 

V praxi se často hledají „zkratky“. Nejčastěji si uživatelé honiteb či hospodáři upraví tiskopis povolenky tak, aby obsahoval řádků více, případně přidají k záznamu o zvěři sloupec s poznámkou, kde platnost pro konkrétní položky omezí či upřesní. Na platnosti povolenky – pokud splňuje zákonné náležitosti – to nemá mít vliv. Vzor uvedený ve vyhlášce není totiž závazný (Viz např. stanovisko MZe č. j. 38642/2013-MZE-16232 ze dne 24. 6. 2013). Pokud je mi známo, prozatím naše soudy v této věci nerozhodovaly, ale lze předpokládat, že by zde zvítězil zdravý rozum. Ostatně sám ZoM v odst. 2 § 46 připouští použití odchylných tiskopisů, když uživateli honitby ukládá povinnost 3 roky evidovat nejen vydané povolenky, ale také jejich vzory.

ISEM by měl tuto nepraktičnost řešit, do té doby si ale můžeme pomoci povolenkami v aplikaci Hunterra. Přední strana povolenky zůstává prakticky totožná se vzorem. Ta zadní se generuje automaticky ze seznamu zvěře zadávané v aplikaci mysliveckým hospodářem, a to včetně doby platnosti. Autor povolenky tak má možnost zadat adlibitní počet záznamů, systém si následně s formátem povolenky poradí. A co s případy, kdy je třeba seznam upravovat v průběhu času? Jednoduše přidat řádek a vytisknout nový doklad, je-li to nutné. 

A je to skutečně nutné? V době, kdy řidiči nemusí mít u sebe řidičský průkaz ani „malý techničák“ a od příštího roku nebudou střelci muset nosit „zbroják“ ani průkaz zbraně, se domnívám, že nikoliv. A myslím, že nejsem sám. Jsem přesvědčen, že stačí mít elektronickou podobu takového dokladu, pakliže obsahuje všechny náležitosti a splňuje i ostatní požadavky zákona. Digitalizaci povolenky však uživatelům honiteb mohou komplikovat dva věci (§ 46, odst. 1, ZoM):

• „…povolenku k lovu…PODEPISUJE…“,
• „…na TISKOPISECH, které k tomuto účelu pořídil…“.

Je třeba si uvědomit, že ZoM i související vyhlášky vznikaly v minulém tisíciletí. Tenkrát nebyly počítače součástí každé domácnosti jako dnes, a mobil vážící kilogramy měli jen ti největší frajeři v těch nejbéemwéčkovějších béemwéčkách (tehdy spíše Mercedesech a Mazdách). A k tomu si přidejme konzervativnost našeho cechu…

Tehdy nikdo ani netušil, že za čtvrt století budeme řešit, co všechno se dá brát jako podpis a jaké může mít formy. Naštěstí zákon po nás nevyžaduje podpis vlastnoruční, celkem pohodlně se tedy s prvním bodem dokážeme vypořádat.

Horší už to je s bodem druhým. Co je vlastně tiskopis? České právní prostředí samotný pojem nedefinuje. Nicméně obecně je tiskopis vnímán jako formulář nebo předtištěný dokument určený k vyplnění údajů. V obecném smyslu se tiskopis chápe jako jakýkoli předtištěný dokument, který obsahuje pole, do kterých se doplňují údaje. To by ovšem znamenalo, že před vyplňováním musí být fyzicky předtištěn na papíře. Tedy takový doklad bychom měli tisknout na dvakrát – nejprve formulář, poté vyplňovat jeho obsah… Nesmysl, že? 

Nabízí se tedy otázka, zda může být tiskopis elektronický. Ani tento pojem české právo explicitně nedefinuje, avšak webové stránky českých úřadů (včetně finančního) jsou ho plné v souvislosti s elektronickými formuláři. A nechybí ani na stránkách policie, Ministerstva vnitra a Ministerstva zemědělství. Světe div se, tiskopis tedy může být i elektronický, ačkoliv kořen slova „tisk“ nás od tohoto výkladu logicky zrazuje. Ovšem situace se logice příčit přestává, pokud slovo „tiskopis“ nahradíme vhodnějším pojmem „formulář“.

Elektronická forma formuláře, potažmo povolenky k lovu, by neměla mít vliv na její platnost, pokud to dovolují příslušné právní předpisy, nebo pokud daný úřad umožňuje jeho použití. ZoM ani vyhláška nám nic takového nezakazuje, a co není zakázáno… Bude tudíž záležet na diskreci toho, komu se budeme povolenkou prokazovat. Nejčastěji to bude (nebo lépe výhradně – dle § 46, odst. 1 ZoM)

• myslivecká stráž,
• myslivecký hospodář,
• policie,
• OSSM.

U myslivecké stráže i hospodáře asi lze předpokládat, jak se k elektronickému dokladu postaví. Policie, potažmo Ministerstvo vnitra, své chápání významu slova „tiskopis“ již na svých stránkách také osvědčila a nejinak je tomu u ústředního orgánu OSSM…

A pokud se mýlím, nejsnazší cestou k nápravě je prostě si ji z Hunterry vytisknout.